Krby nebo krbová kamna nutně vyžadují dostatek spalovacího vzduchu pro hoření. Nedostatek vzduchu může vést k problémům se spalováním a k ohrožení životů.
Pro hoření je potřeba do topeniště dodávat dostatek kyslíku, který tam přichází se vzduchem. Kyslík ze vzduchu se zúčastní hoření, přemění se na spaliny (kouř) a vyletí komínem. Množstvím dodávaného vzduchu regulujeme intenzitu/rychlost spalování paliva. Krby/kamna tedy neustále spotřebovávají vzduch. Pokud by byl vzduchu nedostatek, může v topeništi dojít ke špatnému spalovaní, tedy že spaliny nedohoří úplně, dehtují, špiní sklo, časem jakoby přestávají hořet - neodevzdají tedy všechnu energii a plýtváme palivem. Pokud by bylo vzduchu ještě méně, tak může dojít k tomu, že v topeništi se nashromáždí velké množství nedohořených spalin a ty mohou takzvaně "bouchnout", případně může dojít k úniku spalin do místnosti. V krajním případě může dokonce dojít k explozi celých kamen, roztříštění skla, rozmetání uhlíků po místnosti a ke vzniku požáru.
Udává se, že pro spálení 1 kg dřeva kamna či krbová vložka spotřebují asi 8 až 15 m3 vzduchu. Takže pokud například za hodinu spálíme 5 kg dřeva, tak kamna spotřebují 40 až 75 m3 vzduchu, což už je velký objem. A toto množství potřebujeme každou hodinu do místnosti přivést.
Dříve k takovým stavům nedocházelo, protože domy měly netěsná okna, kdy se různými štěrbinami do domu neustále dostával nový vzduch, který kamna spotřebovala. Dnes je ovšem situace naprosto jiná. Moderní okna jsou téměř hermeticky těsná, do domu nikudy "netáhne" a kamna tedy mají jen málo vzduchu k hoření. Kdybychom v novostavbě nebo v domě s vyměněnými okny neměli přívod spalovacího vzduchu, tak zpočátku (řekněme hodinu) by kamna hořela normálně. Jak by v čase ubýval vzduch z domu, tak by v domě nepatrně klesal tlak. Komín by tím přicházel o tah a kamna by pomalu začínala kouřit do místnosti místo do komína. To probíhá pomalu a nenápadně a může tedy zejména v noci dojít k tomu, že dojde k otravě osob oxidy uhlíku.
Proto je nutné ke kamnům/krbu přivést dostatek spalovacího vzduchu.
Vzduch pro spalování je nutné přivádět z prostor, které nejsou vzduchotěsně odděleny od venkovního prostředí:
Spalovací vzduch může tedy být přiváděn zespoda, shora nebo z boku. Nemusíte mít žádnou obavu o to, že by se ke kamnům nedostal, pokud přívod správně nadimenzujete.
Přívod vzduchu se zpravidla dělá kruhovou trubkou. Její nejmenší průměr udává následující tabulka. Vlevo je délka přívodu vzduchu, kde rovné úseky jsou jasné, ale každý ohyb o 90° se počítá jako 2,5metru rovného vedení. Takže například pokud mám vedení 5 metrů a jsou na něm dva ohyby 90° (tj. 2x 2,5metru), tak budu počítat, že moje vedení je dlouhé 5 + 2,5 + 2,5 = 10 metrů. Nahoře je výkon topeniště (nominální, jmenovitý) a v tabulce uprostřed vyjde průměr přívodní roury externího vzduchu. To je minimální hodnota, nesmí to být méně, ale klidně to můžete udělat větší.
Pokud pro přívod venkovního spalovacího vzduchu použijete hranatou rouru, tak je potřeba si uvědomit, že proudění v takové rouře neprobíhá v celé rouře, ale že v rozích vzduch skoro stojí a vzduch proudí pouze pomyslnou elipsou, která je vepsaná do obdélníku, viz. následující obrázek:
Abychom vám usnadnili výpočty, tak následující tabulka je převodníkem mezi hranatým a kulatým vedením. Vlevo je jeden rozměr obdélníkového kanálu, nahoře je druhý rozměr obdélníkového kanálu. Uprostřed tabulky pak vyjde, jakému kruhovému potrubí by odpovídalo hranaté vedení z hlediska průchodnosti vzduchu.
Například: Nahoře mi vyšlo, že potřebuji přívod vzduchu kruhovou rourou o průměru 10cm. Jenomže já se chystám použít hranatý kanál o rozměrech 20x9cm. Musíám ověřit, jestli je dostačující. Takže v následující tabulce najdu vlevo 20, pak nahoře najdu 9. V průsečíku je hodnota 13 (je zakroužkovaná). Dozvěděl jsem se tedy, že můj hranatý kanál má stejnou průchodnost jako kulatá roura o průměru 13cm. Mohu ho použít, protože mých 13 cm je více, než předepsaných 10cm.
Poznámka: tyto výpočty vůbec nesouvisí s tím, že na vašich kamnech je příruba pro připojení přívodu vzduchu o průměru třeba 10cm. Pokud vám tady vyšlo, že přívodní vedení musí mít průměr 15cm, tak to tak udělejte, jakkoliv na kamnech je příruba pouze 10cm.
Pokud přívod venkovního vzduchu začíná na fasádě, ve sklepě, na půdě apod., tak je potřeba ho zabezpečit proti dešti, hmyzu a hlodavcům. To se udělá jednoduše zakrytím vhodnou plastovou mřížkou. Jenomže pokud bychom mřížku osadili přímo na rouru, tak vlastně lamelami mřížky zacpeme velkou část průřezu potrubí a tím jsme znehodnotili veškerou práci. Proto je v těchto případech potřeba ze začátku vedení jej rozšířit do kónusu a teprve potom zakrýt mřížkou. Vysvětluje to následující obrázek. Ten znázorňuje vedení v podlaze a zakončené na fasádě. (Zdi jsou poloprůhledné.) Roura skončila asi 15 cm za rovinou fasády (pod fasádou), z malty jsme vytvořili rozšiřující se kužel, který teprve potom zakryjeme mřížkou, zpravidla o rozměrech 25x25cm.
Přívodem vzduchu nejde žádné horko, takže jej můžeme udělat i z hořlavých materiálů (kromě posledního kousku v napojení do kamen). Často se používají:
Vlastní dopojení do kamen/vložky doporučujeme provést hliníkovou izolovanou teplovzdušnou hadicí. Ta je jednak nehořlavá, ale díky izolaci zabraňuje kondenzaci vzdušné vlhkosti na chladném povrchu přívodu vzduchu.
Je třeba si uvědomit, že v zimě bude přívodem vzduchu proudit velmi chladný vzduch. Proto je vhodné dbát na pečlivou tepelnou izolaci tohoto vedení. To zejména v případě, kdy je přívod veden pod podlahou ve vrstvě podlahové izolace. Rovněž je třeba říct, že v době, kdy se netopí, tak by mohl přívodem proudit studený vzduch do kamen, ochlazovat je zevnitř a kamna by se potom chovala jako chladnička. Proto se na přívod vzduchu osazuje tato klapka, kterou se dá přívod uzavřít:
nabídka zde.
Tomáš Matýsek
+420 604 254 986
astra@astranet.cz
Astranet.cz/Created by Netsimple